Antropoweb

ISSN 1801-8793

Národ jako specificky evropský fenomén, přednáška prof. Miroslava Hrocha

Jak rozumět skutečnosti, že „nacionalismus“ je v  současnosti celosvětovým fenoménem a „národ“ se prezentuje jako všudypřítomný? Z hlediska badatelského jde o otázku, zda tyto termíny vskutku všude označují zhruba stejné postoje a entity. K tomu přistupuje jako další problém hledisko času: ať již definujeme národy jakkoli, shodujeme se v tom, že jde o formace, které se utvářely historicky. Je tedy třeba se ptát, zda tento termín, stejně jako termín odvozený - nacionalismus - označoval i v minulosti totéž, co dnes, a to opět celosvětově, či podle jednotlivých kontinentů. Východiskem k řešení je diferenciace smyslu běžně užívaných termínů, počínaje samotným národem. Tímto termínem se označuje právě tak - opět bez ohledu na definice – velká sociální skupina, jako abstrakce – představa o národě jako dané entitě, tedy něco jako „idea národa“. Jestliže si tento rozdíl neuvědomíme, otevírá se cesta k nedorozuměním. Přednáška se pokusí doložit základní tezi, že národ jako idea i jako jistý typ sociální skupiny (či pospolitosti) je fenoménem, který vznikl, resp. utvářel se ve specifických evropských podmínkách od poloviny 18. do počátku 20.  století. Idea národa se však stala konceptem, který byl přejímán na ostatních kontinentech, nejprve na americké, později také v Asii a  Evropě, a aplikován na zcela odlišné typy „sociálních skupin“ (pospolitostí). Odtud vyplývá nejedno tragické nedorozumění v ideologii i  praktické politice.

Přednáška se koná 25.3.2014 od 10:00 v SP319.





nahoru