Zpráva o 6. mezinárodní studentské vědecké konferenci AntropoWebu

Ve dnech 21. a 22. 10 proběhl v Plzni v pořadí již šestý ročník mezinárodní studentské vědecké konference pořádané studentským portálem AntropoWeb. Konference nesla podtitul „Antropologie? Ano antropologie“. Letošní ročník byl výjimečný především velkým zájmem ze stran studentů, kterých se přihlásilo neobyčejně vysoké množství. Svoje příspěvky nakonec představilo 38 studentů z České republiky, Slovenska a Ukrajiny. Troufáme si tvrdit, že se tak v Plzni odehrálo jedno z největších setkání studentů v oboru antropologie a příbuzných společenskovědních disciplín, jaké kdy bylo nejen na půdě Západočeské univerzity, ale i v rámci České republiky uskutečněno. Cílem konference bylo ukázat, že antropologie není „mrtvou“ vědou a má stále co objevovat a zkoumat a mimořádný zájem o ni ukazuje, že tomu tak skutečně je, a že existuje stále mnoho nadějných mladých badatelů, kteří se o její zachování jistě zaslouží.

Samotnou konferenci zahajoval ve čtvrtek 22. 10. děkan filozofické fakulty Doc. PhDr. Pavel Vařeka Ph.D. Další program byl rozdělen do jedenácti panelů a probíhal ve dvou paralelních sekcích, takže si posluchači mohli vybrat, které panely je více zajímají a navštíví je. Moderování prvního panelu se ujala Tereza Zíková. V jeho rámci bylo možné vyslechnout příspěvky jako např. „Každodennost bulharského venkova jako etnologické téma“ od Barbory Machové nebo „Meziválečná (re)konstrukce národní/náboženské identity aneb princip dvojí záchrany české menšiny v jihovýchodní Evropě“ od Michala Pavláska. O velký rozruch se jako vždy postaral Marek Jakoubek, který  položil přítomným otázku, která se shodovala i názvem jeho příspěvku „Letěl nad Vojvodovem drak?“, o čemž se posléze rozběhla vášnivá epistemologická diskuze. V panelu II., který vedl František Bahenský, byla prezentována především témata zabývající se etnicitou a představili se zde např. Dagmar Bacová s příspěvkem „Etnicita a jazyk (na príklade miešaných slovensko - britských rodín v Londýne)“ nebo Zuzana Krátka s příspěvkem „Etnická a socioprofesní identita a konflikt (na příkladu multietnického prostoru zaoceánských lodí)“, která se sama plaveb zúčastnila a popsala např. známý „ship-language“. Za zmínku jistě stojí také panel V. moderovaný Danielem Sosnou, který probíhal v anglickém jazyce. Zazněl zde mj. referát ukrajinské studentky Khrystyny Starodubets který nesl název „Intuition as an instrument of self-expression of the personality“. Moderování dalších panelů během prvního dne konference se dále ujali např. Jiří Woitsch, Vladimír Blažek, nebo Lukáš Friedl. Z bohaté škály teoreticky i empiricky pozoruhodných vystoupení stojí za zmínku např. příspěvky Hany Štěpánkové "Židé Afriky - Vznik a současná podoba představy o židovském původu nigerijského etnika Igbo“, kde autorka vycházela ze svého výzkumu a rozhovorů s početnou komunitou Igbů sídlících v Praze či či příspěvek „Strašice versus cizinci“ od Lucie Radačovské.

Po prvním dnu konference se účastníci spolu s moderátory, pořadateli a některými posluchači odebrali ke slavnostní večeři, kde probíhalo zhodnocení i plodná diskuze o příspěvcích prvního dne jednání a většina účastníků se poté přesunula na koncert irské hudby, o které na konferenci přednášel a poté i předváděl jeden z vystupujících – Daniel Vališ.

Následující den konference probíhal v podobném duchu jako den předešlý. Program začal VIII. Panelem, který moderoval Tomáš Hirt. V  panelu zazněl mj. podnětný příspěvek Pavly Jonssonové „Reprezetance femininity v české alternativní scéně 80tých let 20. století“, nebo příspěvek Kamily Beňové „Žena v tradičnej kultúre Slovenska: menštruácia, panenstvo, materstvo (so zameraním na nečistotu a tabu)“, přibližující řadu zajímavých skutečností vyplývajících z rozhovorů např. o problémech svobodných matek.

Ema Hrešanová se ujala moderování panelu VI., ve kterém zazněly např. příspěvky Zuzany Trávníčkové „Výzkum lidové percepce problematiky zdravotnických poplatků či Anny Marie Dostálové, která na sebe prozradila i to, že je kněžkou jednoho pohanského kultu, „Zdraví, tělo a léčení v novopohanství“. Dalšími panely druhého dne konference nás provedli Michal Tošner, který uváděl především příspěvky vycházející z tzv. postmoderních teorií v sociálních vědách a Zdeněk Uherek. Během pátku jsme tak mohli vyslechnout nevšední příspěvky např. Nikoly Balaše „Romantismus, osvícenství a fantastický hrdina“ nebo Ondřeje Hejnala „Sociální konstrukce kultury na Ministerstvu kultury“.

Závěrečné slovo společně se slavnostním přípitkem pronesl Jiří Woitsch a jako bonus zahrál již výše zmíněný účastník konference Daniel Vališ na dudy. Na vybrané příspěvky, které měli účastníci možnost během konference vyslechnout, se mohou všichni zájemci těšit v dalším čísle recenzovaného elektronického časopisu AntropoWebzin. Jako vždy vyjde příslušné „konferenční“ číslo také v tištěné podobě. Pevně doufáme, že se v příštích letech bude konference AntropoWebu těšit stejně velkého zájmu jako v roce letošním a bude i nadále odborně kvalitním a plodným setkáním nejmladší (nejen) antropologické badatelské generace.

Pavla Hrdličková

Zuzana Trávníčková